František Novák - Zemřel před bojem

Bezmála pul století uplynulo od okamži­ku, kdy se na akrobatickém nebi objevila nová hvězda. Stoupala závratně, jejího jasu přibývalo. Touto hvězdou byl Fran­ tišek Novák, letec, voják vlastenec, které­ mu by letos bylo sedmdesát osm let. Člověk s otevřeným srdcem, který niko­ mu neodmítl pomoc, byla-li tato v jeho silách. Jeho jméno si zasluhuje trvalé paměti - proslavil Československo po celém světě příkladným způsobem. Usi­lovným cvičením, silnou vůlí a kázní dovedl svůj talent k nejvyšším úspěchům. Porážel na kolbištích tehdy nejmladší sportovní disciplíny letce světových jmen. František Novák se narodil 26. srpna 1902 v Sokolči u Poděbrad.

Rodiče obhos­ podařovali kousek pole a měli se co ohánět, vždyť František byl jedním ze sedmi sourozenců. Po výchození měšťan­ ské školy se vyučil černému řemeslu v malé strojírně bratří Suchých v Pečkách a potom pracoval v Praze ve strojírnách ČKD. O sobotách dojížděl domů a vždy si nějakou maličkostí vzpomněl na rodiče a sestry. Měl dobrý vztah k řemeslu i stro­ jům doma stále něco spravoval, sešroubo vával nebo stloukal.

Stát se letcem bylo jeho touhou od okamžiků, kdy na loukách u Poděbrad poprvé spatřil produkce průkopníků lé­ tání ing. J. Kašpara a E. Ciháka. Těšil se proto na vojnu - byla to vítaná příležitost dostat se k letectvu. Když vytoužený okamžik v roce 1922 nadešel, přišlo zkla­ mání: u hraničářského praporu v Děčíně lítal s tornistrou na zádech po cvičišti. Létání se však nevzdal. Na jaře 1923 se rozejel do Prahy ke zdravotnickým zkouškám. Trvaly téměř celý týden, obě­ toval na ně svoji velikonoční dovolenou. Výsledkem však bylo kladné vyřízení jeho přihlášky k letectvu. Než však nas- toupil do chebského učiliště, musel ještě získat souhlas rodičů. I to se po nějakém čase, přes houževnatý odpor maminky, podařilo . . .

Protože byl František zvyklý dělat všechno důkladně, byl pro něj letecký výcvik celkem snadný. Dnem 1. června 1924 byl jmenován pilotem a od 1. srpna 1925 se stal pilotem stíhacím. Od roku 1926 byl učitelem letecké akrobacie.

Snad měl při výkonu svého povolání i štěstí. Avšak především je nutné ocenit jeho vztah k nevyzkoušeným experimentům. Při své práci ve vzduchu vždy spo­ lehlivě věděl co si může dovolit a co dokáže. Cvičil své obraty tak dlouho, až je řídil naprosto přesně takřka podvědomý­mi pohyby. Spojoval odvahu s rozvahou. Jak sám říkával, byl zvyklý spoléhat jen na sebe a dělat jen to, co dobře uměl. Proto také nenosil žádný amulet pro štěstí - považoval to za dětinské. Snad právě tato jeho metoda exaktní práce mu pomohla k tomu, že přežil řadu starších pilotů - vynikajících akrobatů.

Jako instruktor sledoval bdělým po­hledem práci svých žáků ve vzduchu. Sledoval nesmlouvavě; jak byl tvrdý k sobě, byl pevný a zásadní i k ostatním. Snažil se své žáky opravdu něco naučit. Měl schopnost každý obrat předvést i vy­ světlit. Málokterý letec dokázal ve své praxi tak dokonale využít teorie létání k nácviku bojových a akrobatických ob­ ratů jako Novák. Své žáky připravil na jejich úkoly dobře, dal jim všechno nej­lepší, co znal. To je Novákův podíl v boji našich letců proti fašismu - za svobodu Československa.

Novák zlepšoval svoji práci systema­ ticky, den za dnem, rok za rokem. Běžnou akrobacii cvičil i několikrát za den. Tepr­ ve po jejím zvládnutí přistoupil k nácviku speciálních figur, zejména tzv. zádových. Zklamání a trpké chvíle překonával neo­ byčejnou houževnatostí v novém a novém cvičení. Tím větší radost mu potom přiná­ šely okamžiky vítězství. Nebyl však so­ bec, těšil se i z úspěchů druhých.

Jeho píle, talent a houževnatost počaly brzy nést své ovoce. Na armádních letec­ kých závodech v roce 1928 získal první cenu v akrobacii a sám Malkovský mu předpovídal velkou budoucnost. V roce 1930 byl jmenován do delegace čs. letců, která odlétla na letecké slavnosti do Rumunska. Na leteckém dnu v Praze v červnu 1931 byl již Novák zlatým hřebem programu a jeho akrobatické vystoupení připomínalo svou přesností i náročností vysokou úroveň umění škpt. Malkovského. Novák se zde také poprvé představil v tříčlenné skupině létající na svrojích Ba-33. V témže roce vyhrál akro­ batickou soutěž na i. mezinárodním leteckém mítinku v Plzni. To již byl stále častěji zván na letecké dny a slavnosti. Jeho jméno nabývalo zvuku a v odbor­ ných kruzích i ve veřejnosti bylo stále jasnější, kdo zasedne na opuštěný pomy- slný trůn krále vzduchu Malkovského, který zahynul v červnu 1930.

V roce 1932 Novák zvítězil v „Národní akrobatické soutěži“. Na leteckém dnu v září_v Praze fascinoval diváky s letou­ nem Š-131. Dokázal, že mu není nic nedostupného z celé škály akrobatických figur, které tehdejší vysoká pilotáž znala. Současně se uvedl s pětičlennou akroba­tickou skupinou na letounech Avia B-22. V roce 1933 byl na domácím kolbišti sice až šestý, vynahradil si to však bohatě vítězstvím na mezinárodní letecké soutěži ve Varšavě. Novák znovu exceloval na armádním leteckém dnu v Praze v září 1933 jak v sólové, tak i skupinové akroba- cii se svým pětičlenným rojem letounů B-22. Zde také poprvé předvedli stíhači Kaucký, Řehák a Hubáček akrobacii na letounech Ba-33 svázaných gumovými lany.

Avšak to již nastávala v akrobatickém létání nová doba. Náročnější, nové i složitější figury si vyžadovaly také nový typ akrobatického letounu. Tehdy se zapsala do historie soutěžní akrobacie nezapome­ nutelným způsobem, továrna Avia svým výtvorem Av-122 a jeho modifikacemi. Popudem ke konstrukci nového letou­ nu byla akrobatická soutěž ve Vincennes u Paříže, vypsaná na rok 1934 časopisem Le Petit Parisien. V neuvěřitelně krátké době byly zkonstruovány a postaveny dva prototypy Av-122. Jejich piloty byli jme­ nováni škpt. Ambruš a rtm. Novák,kteří svými radami přispěli.

k úspěchu kon­ strukce Av-122. V těžké soutěži skončil Novák na čtvrtém a Ambruš na osmém, místě. V Praze byli slavnostně uvítáni významnými osobnostmi našeho letectva, rodinou a starou paní v šátku - Nováko­ vou maminkou.

V témže roce následovaly letecké dny v Mariánských Lázních, Liberci, v Hradci Králové v zahraničí v Linci, Lisabonu a Madridu. MNO jako výraz uznání po­ výšilo mimořádně rotmistra Františka Nováka na štábního rotmistra.Úspěchy nekončí ani v roce 1935 - naopak, jsou ještě výraznější. Novák vítě­ zí doma, znovu v Lisabonu, kde se mu dostalo nejvyšších poct a vyznamenání, a koncem října na mezinárodním mítinku pořádaném rumunským aeroklubem v Bukurešti. Za zásluhy o propagaci československého letectva přichází další povýšení - na poručíka. To Nováka znalo z jeho vystoupení snad již každé město v Československu.

Rok 1936 zahájil nádhernou exhibicí na posledním armádním leteckém dnu před válkou v červnu ve Kbelích. Do myslí všech přítomných se nezapomenu­ telně zapsal též se svými partnery ve skupině, s akrobaty Širokým a Hubáč­ kem. Jejich Avie 122 tvořily barevně čs. státní vlajku. Následovala olympiáda v Berlíně, kde se Novák umístil jako třetí. Koncem téhož roku pak odletěl do SSSR, aby předvedl své perfektní umění v Oděse a Moskvě. Sovětští letci i vysocí funkcio­ náři byli nadšeni a nešetřili slovy uznání.

To se již přiblížil legendární Curych 1937, kde Novák obsadil první místo v akrobacii jednotlivců a jeho sedmičlen­ ná skupina na Ba-122 neměla konkuren­ce. Po uvítání doma, které se stalo spon­ tánním projevem obdivu a nadšení veřej­ nosti, byl Novák povýšen na nadporučíka.V dubnu 1938 byl druhý ve světové akrobatické soutěži v Saint Germain en Laye. Pak doslova kočoval po Francii jako národní hrdina - a stačil při tom odlétat 32 hodiny akrobacie na různých předváděních a leteckých dnech.

To stála Novákova hvězda v zenitu. A jako taková naposledy zazářila při vystoupení letectva v červnu 1938 na X. sletu. Program zahájila devítičlenná sku­ pina sestavami tvořícími postupně nápis X. SLET jako úvod k mohutnému defilé letectva, kdy nad stadiónem přeplula skupina 230 vojenských letounů. Pak předvedla svoji vzornou práci skupina sedmičlenná, tříčlenná, až nakonec zůstal ve vzduchu sám Novák - československý král vzduchu. Svým uměním strhl diváky k nadšení a víře v sílu letecké zbraně, jako by jim chtěl vlít do srdcí důvěru a odvahu tolik potřebnou pro těžké doby, které měly následovat . . .

Potom zmizely akrobatické Avie 122 z oblohy, jejich piloti zůstávali trvale u stíhacích B-534. Nadcházel smutný podzim 1938 a jako logický důsledek zrady západních spojenců tragický bře­ zen 1939. Naposledy byl npor. František Novák viděn v uniformě čs. letce 23. června 1939 při pokládání věnce na mís­ to, kde před rokem zahynuli dva letci z jeho skupiny při nácviku slétanosti pro sletové vystoupení.

Potom vlastenec a voják František No­ vák jednal tak, jak cítil: v červenci 1939 odjel z Prahy do Ostravy, odkud se v ná­kladním vlaku s uhlím dostal šťastně přes hranice do Krakova a odkud do Francie; od 1. srpna 1939 byl jedním z prvních letců, kteří vstoupili do svazku francouz­ského letectva.

V září 1939 vypukla válka. Jako kapi­ tán a velitel stíhací letky vedl výcvik čs. pilotů na základně v Chartres. I zde byl pln nadšení pro svoji práci a pevně roz­ hodnut bojovat; zatajoval stále častěji se hlásící žaludeční bolesti, které pocítil několikrát již dříve, ještě jako pilot v re­ publice. Překonával tyto obtíže silou vůle a teprve na nátlak svých přátel odešel do americké nemocnice v Nuevilly, aby se podrobil operaci. Po ní se vrátil, snad příliš brzy, mezi své letce do Char­tres. Ale s létáním byl konec - to poznal ve vzduchu sám. Následovala druhá opera­ ce, po níž za tři dny, 27. dubna 1940, zemřel. Odešel necelých čtrnáct dní před vpádem Němců do Francie, aniž mu osud dopřál bojovat v kabině letounu proti nenáviděným fašistům . . .

Předválečný, československý král vzduchu František Novák byl pochován před čtyřiceti roky 3. května 1940. Prostý vojenský pohřeb byl vypraven z chrámu St. Jean; v jeho průvodu kráčel i Josef Hubáček, člen Novákovy akrobatické skupiny, k malému pařížskému hřbitův­ ku, kde litinový kříž oznamoval po skon­ čení smutečního ceremoniálu, že zde od­ počívá: Capitaine František Novák, Aviateur de l Armée Tchécoslovaque, 37 ans.Kapitán Novák, nositel četných domá­ cích i zahraničních vyznamenání, byl po válce povýšen na majora československé­ ho letectva in memoriam.

Od roku 1963 je Novákův hrob v La Targette, na československém válečném hřbitově u Arrasu, kde bojovali naši vojá­ ci již v první světové válce. Bílý kříž mezi tisícovkami jiných . ..