Jak byl v dubnu 1942 proveden známý nálet na Tokio?
Otázkou odvetného, i když svým vojenským významem spíše symbolického útoku na japonské území, se americké armádní letectvo zabývalo již od osudného přepa dení přístavu Pearl Harbor 7. prosince 1941. Za nejpřijatelnější z předložených byl zvo len návrh vyžadující součinnost US Navy a USAAF. Letadla B-25B měla ve vzdálenosti 645 km od japonských břehů startovat z paluby letadlové lodi Hornet a po svržení pum doletět pomocí zásoby paliva až do Číny, kde měla přistát na předem připra vených letištích.
Typ B-25B Mitchell nebyl pro tuto akci vybrán náhodou. Žádný z bombardérů USAAF neměl v té době tak velký dolet při požadované krátké startovací dráze. Proveditelnost první fáze akce demonstrovali pi loti 89. perutě 17. bombardovací skupiny dne 3. února 1942 startem dvou upravených B-25B z paluby zmíněné lodi Hornet. Hned nato bylo 16 letadel typu Mitchell (maxi mum, které se vešlo na. palubu letadlové lodi) upraveno pro daný účel. Spodní stře lecká věž a zaměřovač Norden byly demon továny a letadlo dostalo autopilota a pomocný zaměřovač pro hloubkové bombardování. Na zadi trupu byly připevněny dvě obyčejně, na černo natřené smetákové násady, jejichž úkolem bylo zastrašit případného útočníka ze zadní polosfěry. Zásoba paliva byla zvětšena na 4 320 l, což zahrnovalo 2 440 l v přídavných nádržích v křídlech, 853 l v nádrži umístěné v pumovnici, 605 l v prů lezu trupem, 227 v prostoru spodní věže a 10 kanislrů po 19 l, určených k doplně ní. Vlastní náklad tvořily čtyři pětisetlibro vé (226 kg) trhavé nebo zápalné pumy.
Start šestnácti Mitchellů z lodi Hornet proběhl za poněkud změněných podmínek, než jak se plánovalo. Cestou do určeného prostoru se totiž loď setkala s japonskými válečnými plavidly, kterážto okolnost donu tila posádku zahájit útok již l 240 km od cíle. Jako první startovalo 18. dubna 1942 v 8.20 přetížené letadlo pplk. Jamese H. Doolittlea (č. 40-2344) o celkové váze 14 050 kg; poslední Mitchell opustil palubu lodi o hodinu později. Asi za tři hodiny již útočníci bombardovali z výše 463 m japon ská města Tokio, Jokohamu a Nagoju bez jakýchkoli vlastních ztrát. Poslední fáze ná letu byla opět poznamenána nepříjemnostmi. Špatné počasí nad Čínou donutilo jede náct posádek nouzové přistát rnimo vybrané plochy, čtyři letadla byla při pokusu o přistání zničena a jedno bezpečně doletě lo až do Vladivostoku, kde byla posádka po přistání internována. Z osmdesáti zú častněných letců se celkem 73 zachránilo. Velitel akce James H. Doolittle byl za pro vedený nálet dekorován Čestnou medailí amerického kongresu.
Čerpáno z časopisu: Křídla vlasti, Letectví a kosmonautika